Státní závěrečná bakalářská zkouška

  • Státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studiu (dále BZK) je možné skládat až po splnění všech studijních povinností daných studijním plánem a dosažení minimálně 180 kreditů, v případě dvouoborového studia minimálně 90 kreditů.
  • Jednotlivé části BZK (obhajoba práce a ústní část) je možné skládat zvlášť v libovolném pořadí.
  • BZK je vypisována během akademického roku třikrát v termínech předepsaných harmonogramem akademického roku na FF. Konkrétní termíny se zveřejňují s jedno až dvouměsíčním předstihem na nástěnce a na webové stránce ÚFaR.
  • Ke zkoušce se student závazně přihlašuje elektronicky v SIS v termínu stanoveném harmonogramem akademického roku na FF. Veškeré formality související s uzavíráním a kontrolou je studia třeba vyřizovat s dostatečnou časovou rezervou, jedině tak se lze vyhnout riziku nedodržení termínu pro podání přihlášky (a tedy nepřipuštění ke zkoušce).
  • Současně s přihlášením odevzdává student na sekretariát ÚFAR seznam témat vybraných ke zkoušce ze současné filosofie. 
  • Bakalářská práce se odevzdává ve dvou vázaných výtiscích a její elektronickou verzi je třeba vložit do SISu dle manuálu na stránkách FF UK. Práce musí splňovat formální náležitosti dle předpisů FF UK. Za shodu elektronické a listinné verze bakalářské práce odpovídá student.

BZK se skládá ze dvou částí:

1) Obhajoba bakalářské práce.

2) a) Interpretace filosofického textu; b) Dějiny filosofie; c) Současná filosofie.

Popis součástí druhé části zkoušky:

a) Interpretace filosofického textu

Student písemnou formou vypracuje filosofickou interpretaci ukázky z jednoho textu. Student bude mít na výběr ze tří textů v češtině. Ukázka je vybírána z klasických děl nejvýznamnějších autorů dějin filosofie. Nejméně dvě ukázky budou od autorů figurujících v seznamech literatury k souborným zkouškám z dějin filosofie. Tato součást zkoušky trvá tři hodiny a koná se několik dnů před ústními součástmi zkoušky. S hodnocením  bude  student seznámen při ústní  části zkoušky.

Interpretace by měla být pokusem o filosofické pochopení a reflexi daného textu a obsahovat nejen dílčí vyjasnění jednotlivých vět a pojmů, ale i celkové pochopení významu textu. Neočekává se tedy pouhá parafráze: je třeba vlastními slovy zformulovat problém, který je v textu řešen, a poté analyzovat a kriticky zhodnotit hlavní argumentační linii textu. Práce má být souvislá a strukturovaná, nestačí jen řada disparátních bodů či poznámek.

b) Dějiny filosofie

Student obdrží otázku spadající do jednoho z tematických okruhů (1-9). Student se pokusí o rozvinutí daného tématu na základě konfrontace filosofických stanovisek dvou autorů z uvedeného seznamu. Autory vybírá zkušební komise.

1. Jsoucno a bytí: Platón, Aristotelés, Scotus, Tomáš Akvinský, Descartes, Hegel

2. Poznání a věda: Platón, Aristotelés, Descartes, Hume, Kant

3. Řeč, pojem, myšlení: Aristotelés, Tomáš Akvinský, Occam, Locke, Kant

4. Duše, mysl, vědomí: Platón, Aristotelés, Descartes, Locke, Leibniz, Kant, Hegel

5. Čas, prostor, svět: Platón, Aristotelés, stoa, Augustin, Descartes, Leibniz, Kant

6. Dobro, jednání, vůle: Platón, Aristotelés, stoa, Augustin, Tomáš Akvinský, Kant, Hume, Mill, Nietzsche

7. Společnost, stát, právo: Platón, Aristotelés, Hobbes, Locke, Rousseau, Hegel, Marx

8. Bůh a náboženství: Platón, Aristotelés, Anselm, Tomáš Akvinský, Scotus, Descartes, Hume, Kant, Nietzsche

9. Dějiny a dějinnost: Augustin, Hegel, Marx, Nietzsche

c) Současná filosofie

Student si před zkouškou vybere celkem čtyři témata z okruhů „ontologie“, „epistemologie“ a „etika a politická filosofie“, přičemž každý okruh musí být zastoupen nejméně jedním tématem a ke každému tématu musí student zohlednit minimálně tři z uvedených autorů, a to na bázi textů uvedených v dodatku k těmto pravidlům. Vzhledem k tomu, že jde o současnou filosofii, může výčet autorů, jejichž znalost se požaduje v této části zkoušky, v budoucnu doznat změn. Při zkoušce je studentovi položena jedna otázka z jím vybraných témat. Seznam vybraných témat a autorů se odevzdává spolu s přihláškou k BZK (viz výše).

I. Ontologie

1. Bytí, existence, možnost a nutnost /Frege, Russell, Heidegger, Sartre, Quine, Kripke/

2. Já, subjekt, intersubjektivita /Husserl, Heidegger, Wittgenstein, Patočka, Levinas/

3. Jazyk a svět, danost /Husserl, Heidegger, Wittgenstein, Austin, Derrida, Davidson/

4. Mysl a tělo /Husserl, Ryle, Merleau-Ponty, Davidson, Searle/

5. Čas /McTaggart, Husserl, Bergson, Heidegger, Lewis/

II. Epistemologie

1. Smysl, reference, vlastní jméno /Frege, Russell, Wittgenstein, Searle, Kripke/

2. Teorie pravdy /Husserl, Heidegger, Tarski, Rorty/

3. Výklad, rozumění /Wittgenstein, Heidegger, Gadamer, Ricoeur, Derrida/

4. Filosofie vědy/Husserl, Carnap, Kuhn, Quine, Popper/

5. Smyslové vnímání, jistota, skepse /Husserl, Moore, Wittgenstein, Merleau-Ponty, Stroud/

6. Intencionalita, vědomí /Husserl, Bergson, Anscombe, Nagel, Dennett, Searle/

III. Etika a politická filosofie

1. Spravedlnost /Rawls, Nozick, Sandel, Taylor, Höffe/

2. Moc a stát /Schmitt, Arendtová, Foucault, Skinner/

3. Fundamentální etika a metaetika /Harmann, Levinas, Tugendhat, Moore, Mackie, Ayer/

4. Etické teorie /MacIntyre, Singer, Scanlon, Scheler, Weil, Marcel/

5. Právo /Kelsen, Hart, Fuller, Dworkin/

===================================================================

Literatura k současné filosofii

Většina literatury je k dispozici v knihovně UFAR a  na Moodlu. Většina článků v časopisech je dostupná v elektronických databázích včetně JSTORu.

I Ontologie

1. Bytí, existence, možnost a nutnost
i. G. Frege, Die Grundlagen der Arithmetik, §§ 45-54
ii. B. Russell, Problémy filosofie, kap. 7 a 9
iii. M. Heidegger, Bytí a čas, §§4, 9, 29-32
iv. J-P. Sartre, Bytí a nicota, II. Část, kap. 1: "Bezprostřední struktury bytí pro sebe", s. 117-151
v. W.V.O. Quine, „O tom, co je“, in: W.V.O. Quine, Vybrané články k ontologii a  epistemologii, Plzeň 2006
vi. S. Kripke, Naming and Necessity, s. 34-53

2. Já, subjekt, intersubjektivita
i. E. Husserl, Karteziánské meditace, V. meditace, §§42-52
ii. M. Heidegger, Bytí a čas, §§ 4, 9, 25-7
iii. L. Wittgenstein, Filozofická zkoumání I, §§ 243-309
iv. J. Patočka, Přirozený svět a fenomenologie, in: Fenomenologické spisy II, s.  202-237
v. E. Levinas, Totalita a nekonečno, část „Tvář a etika“, III. B. 1-8, s. 170-195

3. Jazyk a svět, danost
i. E. Husserl, „Výraz a význam“, in: Logická zkoumání, II/1, §§1-14, s. 41-64
ii. M. Heidegger, Bytí a čas, §§ 32-35
iii. L. Wittgenstein, Tractatus logico-philosophicus, 1-3.5; 6.3-7
iv. J. Austin, Jak udělat něco slovy, přednášky 1, 2, 8
v. J. Derrida, Signatura událost kontext, in: Texty k dekonstrukci, kap. 6, s. 277-306
vi. D. Davidson, O samotné myšlence pojmového schématu, in: J. Peregrin (vyd.), Obrat k jazyku: druhé kolo

4. Mysl a tělo
i. E. Husserl, Ideje II, §§ 19-21, 35-41
ii. G. Ryle, The Concept of Mind, kap. I-II
iii. M. Merleau-Ponty, kap. Splétání-Chiasmus z knihy Viditelné a neviditelné
iv. D. Davidson, „Mental Events“, in: Essays on Actions and Events
v. J. Searle, Mysl, mozek, věda, kap. I-III

5. Čas
i. J.M.E. McTaggart, „The Unreality of Time“, in: Mind 17/68 (1908), s. 457-474
ii. E. Husserl, Přednášky k fenomenologii vnitřního vědomí času, §§ 1,2, 7-10
iii. H. Bergson, Čas a svoboda, II. kap.
iv. M. Heidegger, Bytí a čas, §§ 78-81
v. D. Lewis, „Counterfactual Dependence and Time’s Arrow“, in: Noûs 13/4 (1979), s. 455-476


II Epistemologie

1. Smysl, reference, vlastní jméno
i. G. Frege, „Űber Sinn und Bedeutung“, in: G. Frege, Kleine Schriften, s. 143-162
ii. B. Russell, „O označení“, „Popisy“ in: B. Russell, Logika, jazyk a věda; Praha 1967.
iii. L. Wittgenstein, Tractatus logico-philosophicus 4-4.53; Filozofická zkoumání I, §§ 1-46
iv. J. Searle, Intentionality, kap. 9
v. S. Kripke, Naming and Necessity, s. 57-97

2. Teorie pravdy
i. E. Husserl, Logická zkoumání II/2, VI, §§36-39
ii. M. Heidegger, Bytí a čas, §§ 44
iii. A. Tarski, „The Concept of Truth in Formalized Languages“, in: A. Tarski, Logic, Semantics, Metamathematics, Introduction + §§ 1-3
iv. R. Rorty, „Pragmatism, Davidson and Truth“, „Representation, Social Practice, and Truth“, in: R. Rorty, Objectivity, Realism, and Truth.

3. Výklad, rozumění
i. L. Wittgenstein, Filozofická zkoumání I, §§ 185-243
ii. M. Heidegger, Bytí a čas, §§ 4, 9 a 31
iii. G. Gadamer, Pravda a metoda, s. 301-327, 331-348
iv. P. Ricoeur, „Hermeneutická funkce odstupu“, in: Ricoeur, Úkol hermeneutiky, s. 27-41
v. J. Derrida, „Signatura událost kontext“, in: Texty k dekonstrukci, kap. 6, s. 277-306

4. Filosofie vědy
i. E. Husserl, Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie, §§1-9
ii. R. Carnap, „Empiricismus, sémantika a ontologie“, „Významové postuláty“, in: R. Carnap, Problémy jazyka a vědy.
iii. T. Kuhn, Struktura vědeckých revolucí, kap. I-V
iv. W.V.O. Quine, „Naturalizace epistemologie“, in: W.V.O. Quine, Vybrané články k ontologii a epistemologii, Plzeň 2006
v. K. Popper, Logika vědeckého zkoumání, kap. I-III

5. Smyslové vnímání, jistota, skepse
i. E. Husserl, Ideje I, §§ 27-46
ii. G.E. Moore, „Proof of An External World“ in: G.E. Moore, Selected Writings, New York 1993
iii. L. Wittgenstein, Űber Gewissheit / On Certainty, §§ 1-346
iv. M. Merleau-Ponty, Fenomenologie vnímání, Praha 2013, s. 451-454.
v. B. Stroud, The Significance of Philosophical Scepticism, Preface + kap. I-II

6. Intencionalita, vědomí
i. E. Husserl, Ideje I, §§33-37
ii. H. Bergson, „Mozek a myšlení,“ in: Duchovní energie, Praha 2002
iii. G.E.M. Anscombe, Intention, §§ 1-20
iv. T. Nagel, „What is it Like To Be a Bat?“ (in: Mortal Questions, kap. 12)
v. D. Dennett, Consciousness Explained, kap. 5-6
vi. J. Searle, The Rediscovery of the Mind, kap. 4-5

III Etika a politická filozofie

1. Spravedlnost
i. J. Rawls, Teorie spravedlnosti, (rev. ed.) I, 1-4; II, 10-11; 18-19; III, 24; VI, 51-2
ii. R. Nozick, Anarchy, State and Utopia, kap. Distributive Justice, česky in: J. Kis
(vyd.), Současná politická filosofie, Praha 1997.
iii. M. Sandel, The Procedural Republic and the Unencumbered Self, in: R. E. Goodin – P. Pettit (vyd.), Contemporary Political Philosophy. An Anthology, Oxford 1992.
iv. Ch. Taylor, Cross-Purposes. The Liberal-Communitarian Debate, in: J. Kis (vyd.), Současná politická filosofie, Praha 1997.
v. O. Höffe, Lidská práva a směnná spravedlnost. Náčrt legitimizace, in: J. Velek (vyd.), Spor o spravedlnost, Praha 1997.

2. Moc a stát
i. C. Schmitt, Pojem politična, Brno – Praha 2007, kap. 1-5.
ii. H. Arendtová, O násilí, Praha 1995; Vita activa, Praha 2007, kap. V
iii. M. Foucault, Subjekt a moc, in: Myšlení vnějšku, Praha 1996, s. 195–226
iv. Q. Skinner, The State, in: T. Ball – J. Farr – R. L. Hanson (vyd.), Political Innovation and Conceptual Change, Cambridge 1989, s. 90–131; česky: Q. Skinner, O státě, Praha 2012, s. 9-54.

3. Fundamentální etika a metaetika
i. N. Hartmann, Struktura etického fenoménu, Praha 2002, V,16, s. 172-183.
ii. E. Lévinas, Oddělení a rozmluva, Pravda a spravedlnost, Tvář a etika, in: Totalita a
nekonečno
, Praha 1997.
iii. E. Tugendhat, Přednášky o etice, Praha 2004, přednášky 1-4.
iv. G. E. Moore, Principia Ethica, kap. I. The Subject-Matter of Ethics
v. J. L. Mackie, Ethics: Inventing Right and Wrong, Part I: The Status of Ethics
vi. J. Ayer, Language, Truth and Logic, kap. 6 Critique of Ethics and Theology

4. Etické teorie
i. A. MacIntyre, Ztráta ctnosti, Praha 2004, kap. XIV-XVII.
ii. P. Singer, Practical Ethics, kap. 1-4
iii. T. Scanlon, What We Owe to Each Other, kap. 4-5 Wrongness and Reasons, The Structure of Contractualism
iv. M. Scheler, Láska a poznání, in: Řád lásky, Praha 1971, s. 5-35.
v. S. Weil, „L’Enracinement”, I. Les Besoins d’Áme, in: Oeuvres 1999, s. 1027-1051
(The Needs of the Soul, in: The Need for Roots Prelude to a Declaration of Duties towards Mankind)
vi. G. Marcel, Nástin fenomenologie formy „míti“, in: K filosofii naděje, Praha 1971,
s. 43–65.

5. Právo
i. H. Kelsen, Reine Rechtslehre, Wien 1934, kap. I-V.
ii. H. L. A. Hart, Are There Any Natural Rights?, in: R. E. Goodin – P. Pettit (vyd.),
Contemporary Political Philosophy. An Anthology, Oxford 1992, s. 281-288.
iii. L. L. Fuller, Morálka práva, Praha 1998, III.
iv. R. Dworkin, Když se práva berou vážně, Praha 2001, VII.