Státní závěrečná magisterská zkouška

Garantem SZZK je Jindřich Karásek.

Základní požadavky a předpoklady:

  • U Státní závěrečné zkoušky (dále SZZK) má kandidát prokázat znalosti dějin filosofie i systematické filosofie osvojené během studia a schopnost samostatně formulovat důležité filosofické problémy; předpokladem k tomu je spolehlivá orientace v základní filosofické literatuře.
  • SZZK je možné skládat až po splnění všech studijních povinností daných studijním plánem a dosažení minimálně 120 kreditů, v případě dvouoborového studia minimálně 60 kreditů.
  • Jednotlivé části SZZK (obhajoba práce a ústní část) je možné skládat zvlášť v libovolném pořadí.
  • SZZK je vypisována během akademického roku třikrát v termínech předepsaných Harmonogramem akademického roku na FF. Konkrétní termíny se zveřejňují s jedno až dvouměsíčním předstihem na nástěnce a na webové stránce ÚFaR.
  • Ke zkoušce se student závazně přihlašuje elektronicky v SIS v termínu stanoveném harmonogramem akademického roku. Veškeré formality související s uzavíráním a kontrolou je studia třeba vyřizovat s dostatečnou časovou rezervou, jedině tak se lze vyhnout riziku nedodržení termínů (a tedy nepřipuštění ke zkoušce).
  • Diplomová práce se odevzdává ve dvou vázaných výtiscích a její elektronickou verzi je třeba vložit do SISu dle manuálu na stránkách FF UK. Práce musí splňovat formální náležitosti dle předpisů FF UK. Za shodu elektronické a listinné verze diplomové práce odpovídá student.


Části SZZK:

ZKOUŠKA OBECNÝCH ZNALOSTÍ


Témata zkoušky vycházejí ze seznamu kursů, které uchazeč během svého studia na ÚFaR FF UK absolvoval, jakož i písemných prací, které během studia odevzdal a obdržel za ně atest.

Uchazeč na základě tohoto seznamu formuluje minimálně 15 témat. Po předběžném schválení výběru témat garantem SZZK si ke každému z nich připraví výklad. V případě, že počet absolvovaných kursů a napsaných prací bude nižší než 15, lze u SZZK v magisterském navazujícím studiu doplnit počet témat z předchozího (bakalářského) stupně studia, nejméně 10 témat musí však čerpat z průběhu studia na ÚFaR FF UK. Ve výjimečných případech si lze připravit na základě jednoho kursu či jedné práce i dvě témata. Žádné z vybraných témat se nesmí překrývat s tématem diplomové práce. V tomto výběru témat by měla být zastoupena témata jak historická, tak systematická. Připravený výklad jednoho tématu nesmí překročit 10 minut.

Nejpozději 14 dní před konáním SZZK uchazeč předkládá kromě seznamu absolvovaných kursů a odevzdaných prací seznam schválených zvolených témat doplněný jejich stručnou charakteristikou. Tato charakteristika může být formulována v bodech a nesmí přesáhnout rozsah jedné normostrany pro jedno téma. Při nesplnění této podmínky nemůže být uchazeč ke státní závěrečné zkoušce připuštěn.

Během vlastní zkoušky komise vybere dvě z 15 témat, uchazeč je vyloží a svůj výklad obhájí před komisí. Komise může položit i dílčí doplňující otázky týkající se některého dalšího tematického okruhu z předloženého seznamu.

INTERPRETACE TEXTU V ORIGINÁLNÍM ZNĚNÍ S PŘEKLADEM


Kandidát si po předběžném schválení vybraných textů garantem SZZK (Jindřich Karásek) připravuje k interpretaci tři krátké filosofické texty, každý v rozsahu 1 až 2 stran. Téma textu nesmí být shodné s tématem diplomové práce. Každý text musí náležet do jiného ze čtyř základních historických okruhů: a) antická filosofie, b) středověká a renesanční filosofie, c) novověká filosofie (do začátku 19. století), d) filosofie 19.a 20. století. Jazykem originálu může být i čeština.

Nejpozději 14 dní před konáním SZZK předkládá tři kopie těchto textů a jejich překladů (převzatých či vlastních) do českého jazyka včetně seznamu sekundární literatury, kterou bude při interpretaci používat. Při nesplnění této podmínky nemůže být uchazeč ke státní závěrečné zkoušce připuštěn.

Připravený výklad uchazeče nesmí být delší než 10 minut.

Základní požadavky k interpretaci textu:

  1. odůvodnit volbu textu a zařadit jej do širšího kontextu;
  2. podat interpretaci textu: vysvětlit základní myšlenku textu, strukturu jeho argumentace, hlavní pojmy a jejich funkci, příp. významové posuny pojmů vzhledem k jejich odlišnému používání, historický a systematický význam tezí obsažených v textu;
  3. případně aktualizovat interpretované myšlenky vlastní filosofickou prací s textem.

PRŮBĚH ZKOUŠKY


Kandidát smí při zkoušce z obecných znalostí použít stručné charakteristiky zvolených témat, které předložil před zkouškou. Při interpretaci vybraného textu smí použít předem připravené poznámky. Další čas na přípravu nebude již během zkoušky umožněn.

U obou částí zkoušky následuje po výkladu kandidáta rozprava, během níž kandidát odpovídá na otázky členů zkušební komise.

Doba trvání je 20-45 minut u otázky z obecných znalostí, 15-30 minut u interpretace textu.