Státní závěrečná zkouška v magisterském studiu

 

Státní závěrečná zkouška (SZZK) v navazujícím magisterském studiu se liší podle toho, zda se jedná o staré studium (s přijetím do roku 2018/19 včetně) nebo o nové studium (s přijetím od roku 2019/20 dál).

A) Nové studium (od roku 2019/20)

Zkouška pro specializaci Historicko-filologická religionistika se skládá z následujících tematických okruhů:

  1. Obhajoba diplomové práce
  2. Metodologie religionistiky – teoretické pozice
  3. Primární náboženský okruh
  4. Sekundární náboženský okruh

Součástí zkoušky z náboženských okruhů je též zkouška z překladu a interpretace textů ve dvou primárních jazycích.

Zkouška pro specializaci Symbolické fenomény současnosti se skládá z následujících tematických okruhů:

  1. Obhajoba diplomové práce
  2. Metodologie religionistiky – teoretické pozice
  3. Metodologie religionistiky – témata
  4. Výzkumně-experimentální projekt

B) Staré studium (do roku 2018/19 včetně)

Zkouška se skládá z následujících tematických okruhů:

  1. Obhajoba diplomové práce
  2. Metodologie religionistiky
  3. Primární náboženský okruh
  4. Sekundární náboženský okruh

Součástí zkoušky z náboženských okruhů je též zkouška z překladu a interpretace textů ve dvou primárních jazycích.

Obecná pravidla (termíny, přihláška)

  • SZZK probíhá ve třech termínech: v lednu/únoru, květnu/červnu a v září. Přesné rozmezí těchto termínů je vždy specifikováno aktuálním harmonogramem akademického roku.
  • Přihlášku je třeba podat elektronicky v SIS k datu stanoveném aktuálním harmonogramem akademického roku.
  • V okamžiku podávání přihlášky je nutné mít splněny všechny studijní povinnosti na oboru religionistika.
  • Zvolené okruhy a jazyky konzultujte s pedagogy ÚFaR.
  • Obhajobu diplomové práce není nutné absolvovat společně se zbytkem zkoušky, lze ji skládat i samostatně v pozdějším termínu.
  • SZZK lze opakovat nejvýše dvakrát, a to nejdříve v nejbližším následujícím řádném termínu.
  • V rámci každého předmětu dostává student na výběr ze dvou otázek.

Obhajoba bakalářské práce

  • Při obhajobě nejprve student během 5-10 minut shrne svou práci.
  • Následně vedoucí a oponent shrnou své posudky (popř. to za ně některý z členů komise učiní v zastoupení, nemohou-li být přítomni).
  • Student má poté za úkol zareagovat na všechny připomínky, které byly proti jeho práci vzneseny, případně odpovědět na jakékoli dotazy.
  • Pokud se oba posudky shodují na hodnocení, bývá obhajoba krátká a spíše formální. Větší význam má jen v případech, kdy se vedoucí a oponent ve svém hodnocení rozcházejí.
  • Bližší informace k samotné bakalářské práci naleznete zde.

Metodologie religionistiky – teoretické pozice

Student si volí 5 z následujících teoretických pozic, které je připraven představit z hlediska praktické využitelnosti jejich teorií na studium konkrétních náboženských fenoménů, včetně vypořádání se s jejich kritikou. U zkoušky poté prezentuje jednu z nich vybranou zkušební komisí. Pro každou ze zvolených pozic si mezi pedagogy musí vybrat konzultanta. Tři z těchto pozic prezentuje na Semináři vědecké práce.

  • Victor Turner
  • Edmund Leach
  • Mary Douglas
  • Claude Lévi-Strauss
  • Psychoanalýza
  • Jungiánská psychologie
  • Mircea Eliade
  • Georges Dumézil a jeho následovníci
  • Sémiotika
  • Weber a jeho teorie racionality
  • Berger, Luckmann a konstruktivismus
  • Luhmannova systémová teorie
  • Teorie racionální volby
  • Funkcionalismus v religionistice
  • Fenomenologie náboženství

Metodologie religionistiky – témata

Student si volí 5 z následujících témat, přičemž u každého představí základní možnosti teoretického a interpretačního uchopení z perspektivy hlavních přístupů ke studiu náboženství. Pro každé ze zvolených témat si mezi pedagogy musí vybrat konzultanta.

  • Mýtus
  • Rituál
  • Symbol
  • Primitivní mentalita
  • Posedlost, změněné stavy vědomí
  • Tělo
  • Čas a prostor
  • Moc, autorita, politika
  • Násilí
  • Náboženství a klasifikace
  • Srovnávací religionistika
  • Náboženství, individuální a kolektivní paměť
  • Zlo
  • Náboženský fanatismus a teror
  • Tolerance
  • Náboženství a jeho vztah k etice
  • Rozum a víra
  • Podoby ateismu
  • Sekularizace

Výzkumně-experimentální projekt

Prezentace projekt navázaného na PVP Výzkumně-experimentální blok, který si student typicky připravuje na Projektovém semináři. Prezentace je následována kritickou diskusí.

Metodologie religionistiky

  • Student volí jeden z následujících pěti předmětů: filosofie náboženství, psychologie náboženství, sociologie náboženství, fenomenologie náboženství, antropologie náboženství.
  • U filosofie, psychologie a sociologie náboženství spočívají okruhy v jednotlivých klasických postavách (student si při zkoušce volí jednu ze dvou nabízených), přičemž se předpokládá, že kromě obecného přehledu o zvolené postavě bude schopen hlouběji hovořit o jejích dílech dle seznamu předepsané literatury.
  • U antropologie náboženství dostává student na výběr dvě otázky ze souboru čtyř postav a pěti témat.

Primární náboženský okruh

  • Student volí jeden následujících okruhů: judaismus, křesťanství, islám, náboženství Germánů, řecké náboženství, římské náboženství, hinduismus, buddhismus, náboženství Syropalestiny a Mezopotámie, egyptské náboženství, náboženství Číny.
  • U okruhů, u nichž není uvedena literatura, kontaktujte přímo předpokládaného zkoušejícího.

Sekundární náboženský okruh

Překlad a interpretace primárního textu

  • Cílem zkoušky je prověřit, že student je schopen pracovat s pramennými náboženskými texty v jednom pramenném jazyce.
  • Jazyk si student volí tak, aby se vztahoval k alespoň jednomu ze zvolených náboženských okruhů. Výběr jazyka je třeba předem konzultovat s pedagogy ústavu.
  • Během zkoušky dostane student v daném jazyce krátký text v rozsahu jednoho odstavce. Zvolený text pak bude mít možnost si připravit, přičemž bude mít k dispozici příslušné slovníky a gramatiky dle vlastní volby. V případě velmi obtížných jazyků (klasická řečtina, klasická latina, sanskrt) bude mít student k danému textu u SZK k dispozici i překlad, jazyky o něco snazší (hebrejština, staroseverština, koránská arabština, novozákonní řečtina, latina novozákonní nebo středověká teologicko-filosofická) musí ovládnout tak, aby mohl text v nich u SZK překládat bez pomoci překladu. Bude-li student mít jiný jazyk než některý z výše uvedených, budeme otázku překladu řešit vždy ad hoc (z části i po dohodě s vyučujícím daného jazyka).
  • Text bude vybírán tak, aby se jeho obsah týkal některé z otázek v rámci jednoho z náboženských okruhů, které si student zvolil. Jeho úkolem pak bude text přeložit a vztáhnout jej k širším souvislostem daného tématu. Hlavním předmětem zkoušky nicméně nebudou studentovy interpretační dovednosti jako takové, nýbrž především jeho schopnost zadanému textu porozumět na základě znalosti relevantních náboženských reálií v rozsahu definovaném pro jednotlivé okruhy. V mnoha případech bude text volen tak, aby byl srozumitelný právě jen tomu, kdo má dostatečné vědomosti o tématu, jehož se text týká.