PROGRES Q14 – Krize racionality v moderním myšlení

Název

Krize racionality a moderní myšlení
Rationality Crisis and Modern Thought 

popis projektu v PDF

Podpora
Programy rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově (Progres) 20127-2021

Fakulty a vysokoškolské ústavy UK, na kterých je program uskutečňován

Filozofická fakulta UK, Matematicko-fyzikální fakulta UK

Vědní oblasti

filosofie a náboženství, umění, architektura, kulturní dědictví, písemnictví, mas-media, audiovize

Rada programu

Prof. Karel Thein, Doc. Eva Voldřichová-Beránková, Doc. Jakub Čapek, Doc. Radek Chlup, Doc. Vojtěch Kolman, Prof. Olga Lomová, Prof. Miroslav Petříček, Prof. Josef Vojvodík , Prof. Jaroslav Nešetřil, DrSc. (MFF UK)

Další klíčoví účastníci programu

  • Prof. Tomáš Halík, Doc. James Hill, Prof. Anna Housková, Prof. Pavel Kouba, Prof. Oldřich Král, Prof. Petr Mareš, Doc. Jiří Pelán, Doc. Juan Sánchez, Prof. Vladimír Svatoň, Doc. Štěpán Špinka, Doc. Daniela Tinková, Doc. Lukáš Zádrapa, Prof. Vlastimil Zuska 

Anotace

Cílem programu je kritické přehodnocení pojmu racionality v celém spektru jeho významů zrozených především během osvícenství a v následujících dvou staletích. Skladba jednotlivých modulů odráží potřebu nově a důkladně promyslet osvícenský čili racionální projekt lidského života v jeho různých rozměrech: morálnímpolitickémvědeckém i kulturním.

Metodologickým východiskem je současná koncepce racionality, jež opouští úzké pojetí rozumu jako striktního protipólu „iracionálních“ hnutí spjatých s emocionálním životem jedince i politickým životem společnosti. Tradiční, zhruba řečeno platónské pojetí rozumu, v němž stojí racionalita proti řadě vnějších protivníků, je pro náš program méně důležité než aktuální chápání racionality jako přirozeného sklonu lidského rozumu, který se tak promítá do různých oblastí lidské existence. Zejména kontinuita mezi úkony rozumu a emocemi, chápanými primárně jako hodnotové soudy, je důležitá pro způsob, jímž tento program propojuje tradiční oblasti filosofického tázání a logiky se zkoumáním role náboženství v moderním světě a zároveň s reflexí racionality, víry i emocí v literatuře a jiných oblastech zkušenosti, v nichž vystupuje do popředí lidská kreativita

Ve vzájemně propojených zkoumáních, jimž odpovídají jednotlivé moduly programu, proto vycházíme z kantovského chápání racionality, která není jen polem deskriptivních soudů, ale patří k ní zásadní tendence lidského rozumu překračovat sám sebe. Předkládaná reflexe různých podob „krize“ racionality vychází právě od tohoto přirozeného sklonu, a tedy od uznání, že každá krize racionality patří k jejímu jádru a sama tvoří druhou stránkou lidské kreativity, jež je sama bez užívání rozumu nemyslitelná, což platí v téže míře na poli vědy i umění. Program, v němž se takto prolínají filosofiereligionistikaestetika a literární vědazaměřená na evropské i mimoevropské literatury, však zahrnuje i zkoumání formálnějších aspektů racionality, tradičně spojovaných s filosofií a logikou. I v tomto případě se ale soustředíme na hranici mezi formálním aspektem souzení, jenž je nezávislý na soudící osobě i širším kontextu (ideál algoritmu), a vždy konkrétní situací aplikace logických pravidel. 

Program připomíná, že i toto téma je samo historicky podmíněné a jeho naléhavost výrazně vzrůstá během 20. století v politickém kontextu studené války, zejména s rostoucím důrazem na užití teorie her ve vojenské strategii a současně ekonomické teorii. Rovněž toto téma tedy přispívá k celkovému panoramatu racionality ve vědách o člověku, kterou se z jiných hledisek zabývaly již projekty, na které náš program navazuje.

Abstract

The program aims at a critical re‐evaluation of the notion of rationality in the whole range of its meanings as progressively established during and it the wake of the Enlightenment. The structure of its several modules reflects the need to rethink thoroughly the rational project of human life in its various facets: moral, political, scientific, and cultural.

The program takes its methodological roots in the contemporary understanding of rationality, which parts its way with the narrower and more traditional conception of reason as a direct opposite of the “irrational” impulses connected, especially, to human emotionality, be it one expressed in the personal life of an individual or the political life of a society. The traditional, roughly speaking Platonic concept of rationality is therefore less important for the program than the broader perspective on rationality as one of the natural dimensions of a more varied human existence. The emphasis on the continuity between reason and emotions (understood primarily as judgements of value) enables the program to bring together the well‐ established philosophical and logical research on the one hand, and the literary and artistic reflections on rationality connected with emotions and beliefs including religious beliefs.

In its mutually interconnected modules, the program takes therefore into account the Kantian understanding of rationality as not only an ensemble of descriptive judgements, but also an irrepressible tendency of human reason to overstep rationality’s own limits. Our analysis of various “crises” of rationality connects fundamentally to this natural tendency, in other words from the acknowledgement that every so‐called “crisis” of rationality belongs to its very core rather than being accidental and external to what reason likes itself to believe to be. In this respect, crises of rationality are integrally connected to human creativity which – be it in science or in the arts – is of course unthinkable without its rational dimension. Thus bringing together philosophy, religious studies, aesthetics, and literary studies (including the issue of world literature), the program does not neglect the more formal aspects of rationality as traditionally connected to philosophy and logic. Even in this case, however, its focus is on the uncertain frontier between the formal side of reasoning as independent of the personal and social context (the ideal of algorithm) and the always particular situation in which the logical rules are applied.

This is how the program takes into account the fact that the tension between the impersonal and personal side of reason has its historically determined relevance, which came into the foreground during the 20th century, especially in the political context of the cold war which witnessed a growing interest in the use of the theory of games and other rational strategies in the military as well as economic contexts. This reminder also helps to further anchor this new program in the continuity of previous and successful programs that tackled other facets of the rationality and human sciences.