Níže uvedená témata jsou příklady. Po dohodě lze psát bakalářskou i magisterskou práci na jiné téma. Kromě antické filozofie jsou vítána témata týkající se feminismu, a rovněž filozofických úvah o zvířatech.

Práce je možné psát česky i anglicky.

Předjímá nejlepší obec v Platónově Ústavě totalitní zřízení?

Počínaje Popperovou knihou Otevřená společnost a její nepřátelé se diskuse Platónova projektu „nejlepší obce“ opakovaně vrací k otázce, zda tento projekt předjímá či nikoli moderní politický totalitarismus. Jaké argumenty lze uvést ve prospěch kladné i záporné odpovědi?

Základní literatura (kromě Platónovy Ústavy):

1. Karl Popper, Otevřená společnost a její nepřátelé, sv. I Uhranutí Platónem, Oikúmené, Praha, 1994 (originál 1945)
2. Byrum E. Carter, „Plato and Totalitarianism: A Comment Upon Basic Issues“, Social Science 30, 1955, 167-173
3. C. C. W. Taylor, „Plato’s Totalitarianism“, Polis 5, 1986, 4-29, přetištěno in Gail Fine (ed.), Plato 2: Ethics, Politics, Religious and the Soul, Oxford, Oxford University Press, 1999, 280-296.
4. M. F. Burnyeat, „Utopia and Fantasy: The Practicability of Plato’s Ideally Just City“, in J. Hopkins and A. Savile (eds.), Psychoanalysis, Mind, and Art, Oxford, Oxford University Press, přetištěno in Gail Fine (ed.), Plato 2: Ethics, Politics, Religious and the Soul, Oxford, Oxford University Press, 1999, 279-308.
5. Lesley Brown, „How Totalitarian Is Plato‘s Republic?“, in Erik Nis Ostenfeld (ed.), Essays on Plato’s Republic, Aarhus, Aarhus University Press, 1998, 13-27.
6. Hannah Arendt, Původ totalitarismu I–III, Praha, Oikúmené, 1996

Péče o duši a politika: dialog Alkibiadés Větší

Péče o duši patří ke standardním tématům antické etiky i její moderní recepce (Foucault, Patočka). Dialog Alkibidés Větší je v tomto rámci specifický propojením péče o duši nejen s otázkami sebepoznání, ale též s Alkibiadovou politickou ambicí. Do jaké míry je toto propojení organické a úspěšné? 

Základní literatura: 

1. Andre Archie, Politics in Socrates’ Alcibiades. A Philosophical Account of Plato’s Dialogue Alcibiades Major, Cham, Springer, 2015
2. Ariel Helfer, Socrates and Alcibiades: Plato’s Drama of Political Ambition and Philosophy, Philadelphia : University of Pennsylvania Press, 2017
3. Henrik Syse, „Plato, Thucydides, and the Education of Alcibiades“, Journal of Military Ethics, 5, 2006, 290-302
4. Benjamin A. Rider, „Self-Care, Self-Knowledge, and Politics in the Alcibiades I“, Epoché 15, 2011, 395–413
5. Daniel Ferguson, „Self-Knowledge in the Eye-Soul Analogy of the Alcibiades“, Phronesis 64, 2019, 369-391

Platón o rozumové povaze ctnosti

V dialozích se opakovaně setkáváme s názorem, že dosažení ctnosti je možné jen skrze její rozumové poznání, které je přitom samo morálně závazné. Jaké jsou přednosti a meze tohoto „morálního intelektualismu“ (případně ve srovnání s aristotelskou koncepcí praktické ctnosti jako střednosti)?

Základní literatura:

1. Terence Irwin, Plato’s Ethics, Oxford, Oxford University Press, 1995, kapitoly 2 a 3
2. Julia Annas, Platonic Ethics, Old and New, Ithaca, NY, Cornell University Press, 1999, kapitola 2 („Transforming Your Life: Virtue and Happiness“).
3. Gregory Vlastos, „Happiness and Virtue in Socrates’ Moral Theory“, Proceedings of the Cambridge Philological Society, n.s. 30, 1984, 181-213
4. Heda Segvić, „Nikdo nechybuje úmyslně: smysl sókratovského intelektualismu“, in Jakub Jirsa (ed.), Rozum, ctnosti a duše, Praha, Oikúmené, 2010, 23-66
5. Jyl Gentzler, „How to Know the Good: The Moral Epistemology of Plato’s Republic“,  Philosophical Review 114, 2005, 469-496
6. Nicholas Smyth, „Socratic Reductionism in Ethics“, European Journal of Philosophy 28, 2020, 970-985

Slast v epikureismu

Epikurejská etika se od většiny antických škol liší stanovením cíle, jímž je dosažení slasti. Výklad slasti a její odlišnosti od primitivního hédonismu musí zohlednit rozlišení pohybových a klidových slastí stejně jako širší rámec epikurejského atomismu.

Základní literatura:

1. Tim O’Keefe, Epicureanism, New York, Routledge, 2010, kapitoly 11-12
2. Julia Annas, „Epicurus on Pleasure and Happiness“, Philosophical Topics 15, 1987, 5-21
3. Boris Nikolsky, „Epicurus on Pleasure“, Phronesis 46, 2001, 440-465
4. Y. Z. Liebersohn, „Epicurus’ ‚Kinetic‘ and ‚Katastematic‘ Pleasures. A Reappraisal“, Elenchos 36, 2015, 271–296

Stoické pojetí emocí

Stoické chápání emocí jako soudů nebo důsledků těchto soudů se výrazně liší od platónského popisu emocí jako projevů nižších složek duše, často stojících proti rozumu. V čem spočívá jádro stoické teorie a jakou podobu má její oživení v díle některých současných autorů, zejména u Marthy Nussbaum?

Základní literatura:

1. Seneca, O hněvu, in Seneca, O duševním klidu, Praha, Odeon/Baset, 1999, 13-117
2. Martha C. Nussbaum, The Therapy of Desire: Theory and Practice in Hellenistic Ethics, Princeton, Princeton University Press, 1994, kapitoly 10-11
3. Martha C. Nussbaum, Upheavals of Thought: The Intelligence of Emotions, Cambridge, Cambridge University Press, 2001, kapitoly 1-2
4. Richard Sorabji, Emotion and Peace of Mind: From Stoic Agitation to Christian Temptation, Oxford, Oxford University Press, 2002, část I
5. Margaret Graver, Stoicism and Emotion, Chicago, The University of Chicago Press, 2007
6. Nancy Sherman, Stoic Wisdom: Ancient Lessons for Modern Resilience, Oxford, Oxford University Press, 2021, kapitoly 3-4
7. Martha C. Nussbaum, „Emotions as Judgments of Value and Importance“, in Robert C. Solomon (ed.), Thinking about Feeling: Contemporary Philosophers on Emotions, Oxford, Oxford University Press, 2004, 183-199

Pozitivní a negativní svoboda: Isaiah Berlin a další

Berlinův esej „Dva pojmy svobody“ patří ke klasickým textům politické filozofie 20. století. Na rozlišení pozitivní a negativní svobody reaguje řada dalších myslitelů, včetně kritiky Berlinova přesvědčení, že pozitivní svoboda, která má na rozdíl od negativní svobody silnější společenský rozměr, může na politickém poli nabýt neliberální podoby, slučitelné s nástupem totality. Je tato kritika oprávněná?

Základní literatura:

1. Isaiah Berlin, Čtyři eseje o svobodě, Praha, Prostor, 1999 (nové vydání vyjde 2025)
2. Isaiah Berlin, Liberty. Incorporating „Four Essays on Liberty, Oxford, Oxford University Press, 2002
3. Alan Ryan (ed.), The Idea of Freedom. Essays in Honour of Isaiah Berlin, Oxford, Oxford University Press, 1979
4. Bruce David Baum and Robert Nichols (eds,), Isaiah Berlin and the Politics of Freedom. Two Concepts of Liberty 50 Years Later, New York, Routledge, 2013
5. Kei Hiruta, Hannah Arendt and Isaiah Berlin. Freedom, Politics and Humanity, Princeton, Princeton University Press, 2021

Peter Singer a (ne)osvobození zvířat

Singerova kniha Osvobození zvířat je jistě přelomem ve veřejné diskusi o právech zvířat. Je však Singerova kritika nadřazování člověka nad jiné zvířecí druhy teoreticky koherentní, nebo přejímá řadu prvků z tradiční čili antropocentrické představy „žebříku přírody“? Jakou roli hraje v této otázce Singerovo obecnější utilitaristické východisko? A je vůbec smysluplné vést analogie mezi zvířaty a lidmi, případně jaké ano a jaké ne? 

Základní literatura:

1. Peter Singer, Osvobození zvířat, Praha, Práh, 2001
2. Peter Singer, Animal Liberation, Updated Edition,‎ Harper Perennial, 2009
3. Peter Singer, Animal Liberation Now, Penguin, 2023
4. Tzachi Zamir, Ethics and the Beast: A Speciesist Argument for Animal Liberation, Princeton, Princeton University Press, 2007
5. Paola Cavalieri (ed.), Philosophy and the Politics of Animal Liberation, New York, Palgrave Macmillan, 2016
6. Natalie Thomas, Animal Ethics and the Autonomous Animal Self, London, Palgrave Macmillan, 2016, kapitola 5
7. Roger Fjellstrom, „Is Singer’s Ethics Speciesist?“, Environmental Values 12, 2003, 91-106
8. Mark Rowlands, „Utilitarianism and Animals: Peter Singer’s Case for Animal Liberation“, kapitola 3 v jeho knize Animal Rights: Moral Theory and Practice, London, Palgrave Macmillan, Second Edition, 2009, 31-57
9. Kristian Cantens, „Racism, Speciesism, and the Argument from Analogy: A Critique of the Discourse of Animal Liberation“, Journal of Applied Philosophy 2024 (early online view)

Uvažování o zvířatech a otázka antropomorfismu

Po celé 20. století byla kritika antropomorfismu konstantním rysem filozofických analýz toho,
jak uvažujeme a mluvíme o zvířatech. Zároveň však panuje široká shoda, že antropomorfismu
čili lidské perspektivy se jakožto lidské bytosti nedokážeme zcela zbavit. Není na čase zaujmout k této otázce konstruktivnější postoj a připustit, že „polidšťující“ náhled může
sehrát i svou pozitivní roli, opřenou mimo jiné o evoluční pohled na místo člověka v živé říši?
Základní literatura:

1. Thomas Nagel, „Jaké to je být netopýrem?“, in James Hill a Jakub Mihálik (eds.), Vědomí bez redukce: Antologie esejů ze současné filosofie mysli, Praha, Smršť 2015, 19-38 („What Is It Like to Be A Bat?“, The Philosophical Review, Vol. 83, No. 4, 1974, 435-450
2. Mark Rowlands, „Good Dog?“, online at https://philosophersmag.com/good-dog/
3. Mark Rowlands, Can Animals Be Moral? Oxford University Press, 2012
4. Gerben A. van Kleef, „Animals may be more reliably emotional than humans“, Animal
   Sentience 18, 2022, https://www.wellbeingintlstudiesrepository.org/animsent/vol6/iss31/18/
5. Eileen Crist, „Darwin’s Anthropomorphism: An Argument for Animal-Human Continuity“,
   Advances in Human Ecology 5, 1996, 33-83 (přetištěno v její knize lmages of Animals.
   Anthropomorphism and Animal Mind, Philadelphia, Temple University Press, 1999, 19-50)
6. Gordon Burghardt, „Mediating Claims through Critical Anthropomorphism“, Animal
   Sentience 3(17), 2016, https://www.wellbeingintlstudiesrepository.org/animsent/vol1/iss3/17/
7. Carrie Figdor, Pieces of Mind: The Proper Domain of Psychological Predicates, Oxford
   University Press, 2018
8. Jaroslav Petr, Desatero smyslů: jak lidé a zvířata vnímají okolní svět, Praha, Argo a Dokořán, 2020