- Státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studiu (dále BZK) je možné skládat až po splnění všech studijních povinností daných studijním plánem a dosažení minimálně 180 kreditů, v případě dvouoborového studia minimálně 90 kreditů.
- Jednotlivé části BZK (obhajoba práce a ústní část) je možné skládat zvlášť v libovolném pořadí.
- BZK je vypisována během akademického roku třikrát v termínech předepsaných harmonogramem akademického roku na FF (po ZS, po LS pouze v jednom z předepsaných termínů a v září). Konkrétní termíny se zveřejňují s jedno až dvouměsíčním předstihem na nástěnce a na webové stránce ÚFaR.
- Ke zkoušce se student závazně přihlašuje elektronicky v SIS v termínu stanoveném harmonogramem akademického roku na FF. Veškeré formality související s uzavíráním a kontrolou je studia třeba vyřizovat s dostatečnou časovou rezervou, jedině tak se lze vyhnout riziku nedodržení termínu pro podání přihlášky (a tedy nepřipuštění ke zkoušce).
- Současně s přihlášením pošle student e-mailem na adresu ufar@ff.cuni.cz seznam témat vybraných ke zkoušce ze současné filosofie.
- Bakalářská práce se odevzdává ve dvou pomocných výtiscích (např. v kroužkové vazbě) a její elektronickou verzi je třeba vložit do SISu dle manuálu na stránkách FF UK. Práce musí splňovat formální náležitosti dle předpisů FF UK. Za shodu elektronické a listinné verze bakalářské práce odpovídá student.
BZK se skládá ze dvou částí:
1) Obhajoba bakalářské práce.
2) a) Interpretace filosofického textu; b) Dějiny filosofie; c) Současná filosofie.
Popis součástí druhé části zkoušky:
a) Interpretace filosofického textu
Student písemnou formou vypracuje filosofickou interpretaci ukázky z jednoho textu. Student bude mít na výběr ze tří textů v češtině. Ukázka je vybírána z klasických děl nejvýznamnějších autorů dějin filosofie. Nejméně dvě ukázky budou od autorů figurujících v seznamech literatury k souborným zkouškám z dějin filosofie. Tato součást zkoušky trvá tři hodiny a koná se několik dnů před ústními součástmi zkoušky. S hodnocením bude student seznámen při ústní části zkoušky.
Interpretace by měla být pokusem o filosofické pochopení a reflexi daného textu a obsahovat nejen dílčí vyjasnění jednotlivých vět a pojmů, ale i celkové pochopení významu textu. Neočekává se tedy pouhá parafráze: je třeba vlastními slovy zformulovat problém, který je v textu řešen, a poté analyzovat a kriticky zhodnotit hlavní argumentační linii textu. Práce má být souvislá a strukturovaná, nestačí jen řada disparátních bodů či poznámek.
Zadání modelových textů k interpretaci je k náhledu a konzultaci u doc. Václava Němce v jeho konzultačních hodinách.
b) Dějiny filosofie
Student obdrží otázku spadající do jednoho z tematických okruhů (1-9). Student se pokusí o rozvinutí daného tématu na základě konfrontace filosofických stanovisek dvou autorů z uvedeného seznamu. Autory vybírá zkušební komise.
1. Jsoucno a bytí: Platón, Aristotelés, Duns Scotus, Tomáš Akvinský, Descartes, Hegel
2. Poznání a věda: Platón, Aristotelés, Descartes, Hume, Kant
3. Řeč, pojem, myšlení: Aristotelés, Locke, Kant, Hegel
4. Duše, mysl, vědomí: Platón, Aristotelés, Descartes, Locke, Leibniz, Kant
5. Čas, prostor, svět: Platón, Aristotelés, Augustin, Kant
6. Dobro, jednání, vůle: Platón, Aristotelés, Augustin, Kant, Mill, Nietzsche
7. Společnost, stát, právo: Platón, Aristotelés, Hobbes, Locke, Rousseau, Marx
8. Bůh a náboženství: Platón, Aristotelés, Anselm, Tomáš Akvinský, Kant, Nietzsche
9. Dějiny a dějinnost: Augustin, Hegel, Marx, Nietzsche
c) Současná filosofie
Student si před zkouškou vybere celkem čtyři témata z okruhů „jazyk“, „vědomí“, „svět“ a „etika a politická filosofie“, přičemž zastoupeny musí být alespoň tři okruhy (tedy je možné z jednoho okruhu volit dvě témata a ze dvou dalších po jednom). Ke každému tématu musí student zohlednit minimálně tři z uvedených autorů, a to na bázi textů uvedených v dodatku k těmto pravidlům. Vzhledem k tomu, že jde o současnou filosofii, může výčet autorů, jejichž znalost se požaduje v této části zkoušky, v budoucnu doznat změn. Při zkoušce je studentovi položena jedna otázka z jím vybraných témat. Seznam vybraných témat a autorů se odevzdává spolu s přihláškou k BZK (viz výše).
[Na studenty, kteří započali studium v roce 2020 či dříve, se pro tuto část bak. zkoušky vztahuje bzk_stary-seznam-temat-a-literatury; tito studenti mají volbu, podle kterého seznamu se budou k bak. zkoušce připravovat].
I. Jazyk
- Smysl a význam. Filosofie jazyka (Frege, Russell, Wittgenstein, Carnap, Tugendhat, Heidegger, Derrida, Husserl)
- Teorie pravdy a nepravdy (Gettier, Brandom, Tarski, Nietzsche, James, Russell, Husserl, Heidegger, Arendtová, Frankfurt)
- Řečová praxe a jednání (Austin, Grice, Peirce, Wittgenstein, Kripke, James, Schürmann, Foucault, Butler, Habermas)
II. Vědomí
- Existence a ontologie (Quine, Russell, Heidegger, Agamben, Nietzsche, Davidson, Sartre, Deleuze)
- Vědomí a sebevědomí (Brandom, James, Husserl, Merleau-Ponty, Stein, Freud, Kierkegaard, Sartre, Rorty, Dennett, Searle)
- Intersubjektivita a socialita (Husserl, Heidegger, Sellars, Sartre, Beauvoir, Levinas, Butler, Arendt, Forst, Cavarero, Patočka, Nietzsche)
III. Svět
- Prostor a čas (čas: James, Bergson, McTaggart, Husserl, Heidegger, Arendtová, Nietzsche; prostor: Bergson, Merleau-Ponty, Foucault, Poincaré, Bachelard)
- Filosofie vědy (Peirce, Frege, Popper, Husserl, Kuhn, Feyerabend, Meillassoux, Stein, Dilthey)
- Dějiny (Benjamin, Marx, Nietzsche, Gadamer, Adorno, Horkheimer, Patočka, White, Hempel, Winch, Croce)
Iv. Etika a politická filosofie
- Spravedlnost (Rawls, Nozick, Sandel, Taylor, Höffe)
- Moc a stát (Schmitt, Arendtová, Foucault, Popper, Skinner, Pateman)
- Fundamentální etika a metaetika (Hartmann, Lévinas, Tugendhat, Moore, Mackie, Ayer)
- Etické teorie (MacIntyre, Singer, Scanlon, Scheler, Weil, Marcel)
- Právo (Kelsen, Radbruch, Hart, Fuller, Dworkin)
===================================================================
Literatura k současné filosofii
Většina literatury je k dispozici v Knihovně ÚFaR a na Moodlu. Většina článků v časopisech je dostupná v elektronických databázích včetně JSTORu.
I. Jazyk
- Smysl a význam. Filosofie jazyka
- Frege, Gottlob, “O smyslu a významu”, přel. Jiří Fiala, Sciencia et Philosophia, Praha 1992, s. 33–75, také in: týž, Filosofická zkoumání, Oikumené, Praha 2011, s. 17–42.
- Russell, Bertrand, „O označení”, přel. Karel Berka, in: týž, Logika, jazyk, věda, Svoboda, Praha 1967, s. 19–36.
- Wittgenstein, Ludwig, Tractatus logico-philosophicus, Oikumené, Praha 2017, § 1–§4.121, §5.6–§6, §6.3–§7.
- Carnap, Rudolf, “Překonání metafyziky logickou analýzou jazyka”, přel. Karel Berka, Filosofický časopis 39(4), 1991, s. 623–643.
- Tugendhat, Ernst, „The Meaning of ‚Bedeutung‘ in Frege“, Analysis 30, 1970, s. 177–189.
- Derrida, Jacques, „Diferänce“, in: Texty k dekonstrukci, Bratislava , s. 146–176.
- Heidegger, Martin, Bytí a čas§ 32–35 (rozumění, výklad, jazyk a řeč), přel. I. Chvatík, P. Kouba, M. Petříček a J. Němec, Oikumené, Praha 2018.
- Husserl, Edmund, „Výraz a význam“, přel. P. Urban, K. Novotný a H. Janoušek, in: Logická zkoumání, II/1, Oikumené, Praha 2010, §§1–14, s. 41–64.
- Teorie pravdy a nepravdy
- Gettier, Edmund, „Is Justified True Belief Knowledge?“, Analysis 23, 1963, s. 121–123.
- Brandom, Robert, Articulating Reasons. An Introduction to Inferentialism, Harvard University Press, Cambridge, MA 2000, kap. 3: “Insights and Blindspots of Reliabilism”.
- Tarski, Alfred, „Sémantická koncepce pravdy a základy sémantiky“, in: Peregrin, Jaroslav (ed.), Logika 20.století: Mezi filosofií a matematikou, Filosofia, Praha s. 135–176.
- Nietzsche, Friedrich, O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním, přel. Věra Koubová, Oikumené, Praha 2017, s. 7–27.
- James, William, Nové jméno pro staré způsoby myšlení, přel. Radim Bělohrad, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2003, přednáška II („Co znamená pragmatismus“), přednáška VI („Pragmatická koncepce pravdy“), s. 37–53, 103–119.
- Russell, William James’s Conception of Truth, in: Philosophical Essays, 2009, s. 105–122.
- Husserl, „Ideál adekvace. Evidence a pravda“, in: Logická zkoumání II/2, přel. P. Urban, Oikumené, Praha 2012, §§36–39, s. 109–118.
- Heidegger, „Pobyt, odemčenost a pravda“, § 44, in: Bytí a čas, přel. I. Chvatík, P. Kouba, M. Petříček a J. Němec, Oikumené, Praha 2018.
- Arendtová, Hannah, „Pravda a politika“, in: Mezi minulostí a budoucností, 2019, 229–269.
- Frankfurt, Harry G., Sračka, přel. Z. Strnad, Praha 2005.
- Řečová praxe a jednání
- Austin, John, Jak udělat něco slovy, přel. Alena Bakešová, Praha, Filosofia 2000, kap. 1, 2 a 8.
- Grice, Paul, Studies in the Way of Words, Studies in the Way of Words, Harvard University Press, Cambridge, MA, 1989; kap. 2 “Logic and Conversation”.
- Peirce, Charles Sanders, „How to Make Our Ideas Clear“, Popular Science Monthly 12, 1878, s. 286–302.
- Wittgenstein, Ludwig, Filosofická zkoumání, přel. Jiří Pechar, Filosofia, Praha 1998, §§ 1–88, 143–315.
- Kripke, Saul, Wittgenstein on Rules and Private Language, Wittgenstein on Rules and Private Language. An Elementary Exposition, Harvard University Press, Cambridge, MA, 1982, části I–III.
- James, William, “The Will to Believe”, The New World, 5, 1896: 327–347.
- Schürmann, Reiner, From Principles to Anarchy, Indiana University Press 1987, Ch. XIII and XIV
- Foucault, Michel, „Řád diskursu“, in: Diskurs, autor, genealogie, přel. P. Horák, Praha, Filosofia 1994, s. 7–26.
- Butler, Judith, Giving an account of oneself, New York, Routledge 2005, s. 3–40.
- Habermas, Jürgen, An Alternative Way of the Philosophy of the Subject: Communicative versus Subject-Centered Reason, in: The Philosophical Discourse of Modernity, Oxford: Polity Press, 1990, s. 294–326.
II. Vědomí
- Existence a ontologie
- Quine, Willard Van Orman, „O tom, co je“, přel. Ludmila Dostálová, a „Dvě dogmata empirismu“, přel. Prokop Sousedík, in: Vybrané články k ontologii a epistemologii, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2006, s. 32–55, 82–107.
- Russell, Bertrand, „Logický atomismus”, přel. Karel Berka, in: Logika, jazyk, věda, c.d., s. 199–222.
- Heidegger, Martin, Bytí a čas, §§ 1–4, § 9.
- Agamben, Giorgio, “What Is the Act of Creation?”, in: Creation and Anarchy, Stanford 2019, s. 14–28.
- Nietzsche, F., “O předsudcích filosofů”, in: Mimo dobro a zlo, přel. Koubová, Praha 1996, s. 7–29.
- Davidson, D. „O samotné myšlence pojmového schématu“, in: Peregrin, ed. Obrat k jazyku: druhé kolo. FILOSOFIA, Praha, 1998, s. 107–126.
- Sartre, Jean-Paul, „Úvod. Výzkum bytí“, Bytí a nicota, 2018, s. 11–33.
- Deleuze, Gilles, “Od chaosu k mozku”, in: Co je filosofie?, přel. M. Petříček, Praha 2001, s. 175–191.
- Vědomí a sebevědomí
- Brandom, Robert, “The Structure of Desire and Recognition”, Philosophy and Social Criticism 2007, 33(1), s. 127–150.
- James, William: The Principles of Psychology, Henry Holt and Company, New York 1890, 4 Habit, kap. 25 The Emotions.
- Husserl, Edmund, „I. Meditace: Cesta k transcendentálnímu ego“, in: Karteziánské Meditace, přel. M. Bayerová, Praha 1993, s. 7‒29.
- Merleau-Ponty, Maurice, „Cogito“, §§ 1‒7, in: Fenomenologie vnímání, s. 445‒461.
- Stein, Edith, „Vcítění jako rozumění duchovním osobám“, in: K problému vcítění, Praha 2008, s. 95‒120.
- Freud, Sigmund, Přednášky k úvodu do psychoanalýzy, Portál 2020, Předn. 17‒20.
- Kierkegaard, Nemoc k smrti, in: Bázeň a chvění. Nemoc k smrti, Praha: Svoboda-Libertas, 1993 s. 136‒148.
- Sartre, Jean-Paul, „Transcendence ega“, in: Vědomí a existence, přel. M. Petříček, Praha 2006, s. 7–27.
- Rorty, Richard, „Lidé bez mysli“, in: Filosofie a zrcadlo přírody, Praha 2012, s. 73‒126.
- Dennett, Daniel, „Consciousness as Evolved User-Illusion“, in: From Bacteria to Bach and Back, Penguin, 2017, s. 335–70.
- Searle, John, „Redukcionismus a neredukovatelnost vědomí“, in: Vědomí bez Redukce, Hill a Mihálik (eds), Smršť, s. 39‒56.
- Intersubjektivita a socialita
-
- Husserl, Edmund, „V. Meditace“, in: Karteziánské meditace, Praha: Svoboda, 1993, §§42‒52, s. 87‒112.
- Heidegger, Martin, „Spolubytí“, in: Bytí a čas, Praha 2018, §§ 25‒27, s. 143‒160.
- Sellars, Wilfrid, Empiricism and the Philosophy of Mind, Harvard University Press, Cambridge, MA 1997, §46‒62, s. 88‒118.
- Sartre, Jean-Paul, „Pohled“, in: Bytí a nicota, Praha 2018, s. 295‒308.
- Beauvoir, Simone, „Úvod“, in, Druhé pohlaví, Praha: Orbis, 1966, s. 7‒24.
- Levinas, Emanuel, „Tvář a etika“, in: Totalita a nekonečno, část, s. 170‒194.
- Butler, Judith, “An Account of Oneself”, in: Giving an account of oneself, New York, Routledge 2005, s. 3‒40.
- Arendt, Hannah, Vita activa, přel. Němec, Praha 2009, část 5, §§ 24‒26, 28, 33‒34.
- Forst, Rainer, Toleration in Conflict, Past and Present, §§ 30‒31 (s. 449‒468).
- Cavarero, Adriana, For More than One Voice, Stanford 2005, §§ 1.3, 1.4, 1.6, 1.7, 3.2.
- Patočka, Jan „Přirozený svět a fenomenologie“, in: Fenomenologické spisy II, Praha 2009, s. 207‒237.
- Nietzsche, Friedrich, Genealogie morálky, přel. V. Koubová, Praha 2019, s. 45–83.
III. Svět
- Prostor a čas(Čas)
-
- James, William, The Principles of Psychology, Henry Holt and Company, New York 1890, 15 (The Perception of Time).
- Bergson, Henri, Čas a svoboda, II. Kap., Praha 2024.
- M.E. McTaggart, „The Unreality of Time“, Mind 17/68 (1908), s. 457–474.
- Husserl, Edmund, Přednášky k fenomenologii vnitřního časového vědomí, Praha 1996, §§ 1,2, 7–10, s. 12–17, 27–34.
- Heidegger, Martin, Bytí a čas, Praha 1996, §§ 78– s. 437–461.
- Arendtová, Hannah, „Předmluva“, in: Mezi minulostí a budoucností, Praha 2019, s. 9–22.
- Nietzsche, Friedrich, „O vidění a hádance“, in: Tak pravil Zarathustra, Praha 2018, 279–289.
(Prostor)
-
- Bergson, Henri, Hmota a paměť, kap. I, přel. A. Beguivin, Praha 2003, s. 7–55.
- Merleau-Ponty, M., „Prostor“, in: Fenomenologie vnímání, s. 301–345.
- Foucault, „O jiných prostorech“, in: Myšlení vnějšku, Praha 1996, s. 71–86.
- Poincaré, Henri, kap. „Space and Geometry“, „Experience and Geometry“ in: Science and Hypothesis, London and New York: Bloomsbury, 2017, s. 45–68.
- Bachelard, Gaston, Poetika prostoru, kap. I a II, přel. J. Hrdlička, Praha 2009, s. 29–89.
- Filosofie vědy
- Peirce, Charles Sanders, „Fixation of Belief“, Popular Science Monthly 12(1), 1877, s. 1–15.
- Frege, Gottlob, Základy aritmetiky, přel. Jiří Fiala, Oikumené, Praha 2011, Úvod + §§ 1–69.
- Popper, Karl R., Logika vědeckého zkoumání, (kap. I), Oikumené, Praha 1997, s. 3–28.
- Husserl, Edmund, Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie, Academia, Praha 1996, §§1–9, s. 25–81.
- Kuhn, Thomas, Struktura vědeckých revolucí, kap. I–V, Oikumené, Praha 2008, s. 15–61.
- Feyerabend, Paul, Rozprava proti metodě, I–II, Aurora, Praha 2001, s. 21–39.
- Meillassoux, Quentin, After Finitude, Continuum 2010, Ch. 1.
- Stein, Edith, Philosophy of Psychology and the Humanities, Concluding Consideration
- Dilthey, Wilhelm, Uvedení ve vědy duchové. Praha 1901, kap. 1–9.
- Dějiny
-
- Benjamin, Walter, „O pojmu dějin“, in: Teoretické pasáže, přel. M. Ritter, OIKOYMENH, Praha 2011, s. 307–316.
- Marx, Karl, Německá ideologie I, Feuerbach: “Protiklad materialistického a idealistického názoru”, Praha 1952.
- Nietzsche, Friedrich, „O užitku a škodlivosti historie pro život“, in: Nečasové úvahy, OIKOYMENH, Praha 2005, s. 75–149.
- Gadamer, Hans-Georg, „Hermeneutický význam časového odstupu“ a „Princip působících dějin“, in: Pravda a metoda, Praha 2010, s. 256–269.
- Adorno, M. Horkheimer: Dialektika osvícenství, Praha 2009, s. 17–29.
- Patočka, Jan, „Kacířské eseje o filosofii dějin II a III“, in: Péče o duši III, Oikoymenh, Praha 2002, s. 41–83.
- White, Hayden V., „The Historical Imagination Between Metaphor and Irony,“ in: Metahistory: The historical imagination in nineteenth-century Europe, Baltimore 1973, s. 45–80.
- Hempel, Carl Gustav, „The Function of General Laws in History“, in: The Journal of Philosophy, 39/2, 1942, s. 35–48.
- Winch, Peter, Idea sociální vědy, Brno 2004, s. 49–94, 117–130.
- Croce, Benedetto, „Historie jako myšlení a jako čin“, in: Historie jako myšlení a jako čin, Část 1. Brno 2006, s. 11–44.
IV. Etika a politická filosofie
- Spravedlnost
- J. Rawls, Teorie spravedlnosti, (rev. ed.) I, 1–4; II, 10–11; 18–19; VI, 48.
- R. Nozick,Anarchie, stát a utopie, kap. 7 Distributivní spravedlnost, 1. oddíl, Praha 2015, s. 161–193.
- M. Sandel, „Justice and the Good“ (část), in: Liberalism and the Limits of Justice(Cambridge 1982), s. 133–154, 165–174.
- Ch. Taylor, „Nedorozumění v diskusi mezi liberály a komunitaristy“, in: J. Kis (vyd.), Současná politická filosofie, Praha 1997, s. 465–494.
- O. Höffe, „Lidská práva a směnná spravedlnost. Náčrt legitimizace“, in: J. Velek (vyd.), Spor o spravedlnost, Praha 1997.
- Moc a stát
- C. Schmitt, Pojem politična, Brno – Praha 2007, kap. 1–5.
- H. Arendtová, O násilí, Praha 1995; Vita activa, Praha 2007, kap. V, §§24–28.
- M. Foucault, „Subjekt a moc“, in:Myšlení vnějšku, Praha 1996, s. 195–226.
- Karl Popper, „Princip vůdcovství“, in: Otevřená společnost a její nepřáteléI., Praha 2011, s. 127–144.
- Q. Skinner, O státě, Praha 2012, s. 9–54.
- Carole Pateman, „The Fratelnal Social Contract“, in: The Disorder of Women, Stanford 1980, 33–57; reprint in: R. E. Goodin, P. Pettit, Contemporary Political Philosophy: An Anthology, Oxford 1998, s. 45–59.
- Fundamentální etika a metaetika
- N. Hartmann, Struktura etického fenoménu, Praha 2002, V,16, s. 172–183.
- E. Lévinas, „Oddělení a rozmluva“, „Pravda a spravedlnost“, „Tvář a etika“, in: Totalita a nekonečno, Praha 1997.
- E. Tugendhat, Přednášky o etice, Praha 2004, přednášky 5, 15, 17.
- G. E. Moore, Principia Ethica, kap. I. The Subject-Matter of Ethics.
- J. L. Mackie,Ethics: Inventing Right and Wrong, Part I: The Status of Ethics.
- J. Ayer, Language, Truth and Logic, kap. 6 Critique of Ethics and Theology.
- Etické teorie
- A. MacIntyre,Ztráta ctnosti, Praha 2004, kap. XIV–XVII.
- P. Singer,Practical Ethics, kap. 1–4.
- T. M. Scanlon, „Kontraktualismus a utilitarismus“, in: O. Beran, M. Cíbik, K. Pacovská (eds.) Základní etické teorie, Pavel Mervart 2022, str. 129-156.
- M. Scheler, „Ordo amoris“, in: Řád lásky, Praha 1971, s. 35–78.
- S. Weil, „L’Enracinement”, I. Les Besoins d’Áme, in: Oeuvres 1999, s. 1027–1051 (The Needs of the Soul, in: The Need for Roots Prelude to a Declaration of Duties towards Mankind).
- G. Marcel, „Nástin fenomenologie formy ‚míti’“, in: K filosofii naděje, Praha 1971, s. 43–65.
- Právo
- H. Kelsen, Ryzí nauka právní, Brno – Praha 1933, kap. I–V.
- G. Radbruch, „Zákonné neprávo a nadzákonné právo“; „Idea práva“, in: G. Radbruch, O napětí mezi účely práva, Praha 2012, s. 120–152.
- H. L. A. Hart, „Positivism and the Separation of Law and Morals“, in: Harvard Law Review 71/4 (1958), s. 593–629.
- L. L. Fuller, Morálka práva, Praha 1998, III.
- R. Dworkin, Když se práva berou vážně, Praha 2001, VII.