Doktorská zkouška

Obecné podmínky

  • Státní doktorská závěrečná zkouška (SDZK) probíhá dle čl. 10 Studijního a zkušebního řádu UK, dle čl. 30 Pravidel pro organizaci studia na FF UK.
  • K SDZK je třeba se přihlásit nejpozději dva měsíce před uplynutím tří roků studia.
  • K SDZK se student přihlašuje nejpozději dva měsíce před předpokládaným termínem konání zkoušky. Ve výjimečných odůvodněných případech může děkan lhůtu pro přihlášení změnit. Lhůtu však nelze zkrátit na méně než jeden měsíc. Doporučujeme, aby student přihlášku podával až po odevzdání tezí.
  • Podmínkou pro konání státní doktorské zkoušky je splnění všech studijních povinností vyjma povinností spjatých s pokročilým psaním disertace (Představení koncepce disertace a Doktorandský seminář IV a dále) a vyjma Aktivní účasti na konferenci a Zahraniční stáže.

Volba témat („tezí“) ke SDZK

  • V rámci státní doktorské zkoušky předkládá doktorand komisi tři písemně zpracované teze. Během vlastní zkoušky doktorand dvě z těchto tezí dle výběru komise přednese. Jádrem zkoušky je poté odborná rozprava, v níž musí doktorand prokázat schopnost diskutovat, přesvědčivě argumentovat a reagovat na námitky. Cílem zkoušky je prokázat, že doktorand obstojí ve standardních akademických debatách, má dobře promyšlena svá metodologická východiska a dokáže je hájit v konfrontaci s konkurenčními pozicemi.
  • Témata tezí se buď mohou týkat obecné teorie náboženství (např. problém definice náboženství, otázka mystické zkušenosti, pojetí rituálu, apod.) nebo mohou být historická, kandidát se zde bude zabývat interpretací konkrétního náboženského jevu v jeho historickém kontextu (např. problém náboženství a magie ve starém Egyptě, vítězství křesťanství nad pohanstvím v pozdní antice apod.). I tato témata musí mít nicméně obecně religionistickou dimenzi, tj. měla by se týkat problémů, jejichž řešení nespočívá v předkládání nových pramenů, nýbrž v lepší interpretaci stávajících pramenů na základě nějakých jasně formulovaných metodických principů. Jinými slovy, jádro teze musí být koncipováno tak, aby o něm mohli debatovat všichni religionisté bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou odborníky na dané náboženství.
  • Doktorand si v tezi vždy vybere jeden konkrétní problém, jenž jasně a srozumitelně formuluje. Prokáže znalost různých interpretací či řešení daného problému. Na základě argumentace se vůči problému vymezí, pokusí se zformulovat vlastní hypotézu a nabídnout řešení. Kandidátův názor bude základem pro následující diskusi, v níž by měl kandidát svoji pozici zdůvodnit, zodpovědět položené otázky a vyrovnat se s případnými námitkami.
  • Všechna témata je nutné projednat s předsedou oborové rady. Ten může v některých případech k danému tématu stanovit i dalšího konzultanta. Teze doporučujeme konzultovat i se školitelem, není to však bezpodínečně nutné.
  • Vypracované teze odevzdává doktorand předsedovi OR, a to nejpozději měsíc před plánovaným konáním zkoušky (ideálně však dříve).
  • Příklad obecně religionistické teze je k dispozici zde, příklad historické teze zde.

Ústní zkouška

  • Komise a termín SDZK se stanoví individuálně na základě odevzdaných tezí (komise se skládá ze tří až pěti členů).
  • Komise vybere z odevzdaných tezí dvě.
  • Kandidát představí každou tezi v délce cca 10 minut. Poté následuje diskuse, v níž kandidát odpovídá na otázky členů komise, prokazuje své znalosti a schopnost orientace v daném tématu.
  • SDZK je veřejně přístupná.
Úvod > Studium > Religionistika > Závěrečné zkoušky > Doktorská zkouška