Státní závěrečná zkouška (SZZK) v navazujícím magisterském studiu se liší podle toho, zda se jedná o staré studium (s přijetím do roku 2018/19 včetně) nebo o nové studium (s přijetím od roku 2019/20 dál).

A) Nové studium (od roku 2019/20)

Zkouška pro specializaci Historicko-filologická religionistika se skládá z následujících tematických okruhů:

1. Obhajoba diplomové práce
2. Metodologie religionistiky – teoretické pozice
3. Primární náboženský okruh
4. Sekundární náboženský okruh

Součástí zkoušky z náboženských okruhů je též zkouška z překladu a interpretace textu v primárním jazyce.

Zkouška pro specializaci Symbolické fenomény současnosti se skládá z následujících tematických okruhů:

1. Obhajoba diplomové práce
2. Metodologie religionistiky – teoretické pozice
3. Metodologie religionistiky – témata
4. Výzkumně-experimentální projekt

B) Staré studium (do roku 2018/19 včetně)

Zkouška se skládá z následujících tematických okruhů:

1. Obhajoba diplomové práce
2. Metodologie religionistiky
3. Primární náboženský okruh
4. Sekundární náboženský okruh

Součástí zkoušky z náboženských okruhů je též zkouška z překladu a interpretace textů ve dvou primárních jazycích.

Obecná pravidla (termíny, přihláška)

• SZZK probíhá ve třech termínech: v lednu/únoru, květnu/červnu a v září. Přesné rozmezí těchto termínů je vždy specifikováno aktuálním harmonogramem akademického roku.
• Přihlášku je třeba podat elektronicky v SIS k datu stanoveném aktuálním harmonogramem akademického roku.
• V okamžiku podávání přihlášky je nutné mít splněny všechny studijní povinnosti na oboru religionistika.
• Zvolené okruhy a jazyky konzultujte s pedagogy ÚFaR.
• Obhajobu diplomové práce není nutné absolvovat společně se zbytkem zkoušky, lze ji skládat i samostatně v pozdějším termínu.
• SZZK lze opakovat nejvýše dvakrát, a to nejdříve v nejbližším následujícím řádném termínu.
• V rámci každého předmětu dostává student na výběr ze dvou otázek.

Obhajoba bakalářské práce

• Při obhajobě nejprve student během 5-10 minut shrne svou práci.
• Následně vedoucí a oponent shrnou své posudky (popř. to za ně některý z členů komise učiní v zastoupení, nemohou-li být přítomni).
• Student má poté za úkol zareagovat na všechny připomínky, které byly proti jeho práci vzneseny, případně odpovědět na jakékoli dotazy.
• Pokud se oba posudky shodují na hodnocení, bývá obhajoba krátká a spíše formální. Větší význam má jen v případech, kdy se vedoucí a oponent ve svém hodnocení rozcházejí.
• Bližší informace k samotné bakalářské práci naleznete zde.

Metodologie religionistiky – teoretické pozice

Student si volí 5 z následujících teoretických pozic, které je připraven představit z hlediska praktické využitelnosti jejich teorií na studium konkrétních náboženských fenoménů, včetně vypořádání se s jejich kritikou. U zkoušky poté prezentuje jednu z nich vybranou zkušební komisí. Pro každou ze zvolených pozic si mezi pedagogy musí vybrat konzultanta.

• Victor Turner
• Edmund Leach
• Mary Douglas
• Claude Lévi-Strauss
• Psychoanalýza
• Jungiánská psychologie
• Mircea Eliade
• Georges Dumézil a jeho následovníci
• Sémiotika
• Weber a jeho teorie racionality
• Berger, Luckmann a konstruktivismus
• Luhmannova systémová teorie
• Teorie racionální volby
• Funkcionalismus v religionistice
• Fenomenologie náboženství

Metodologie religionistiky – témata

Student si volí 5 z následujících témat, přičemž u každého představí základní možnosti teoretického a interpretačního uchopení z perspektivy hlavních přístupů ke studiu náboženství. Cílem je předvést, že student se orientuje v hlavních dosavadních diskusích k tématu a dokáže z nich poskládat svůj vlastní koherentní obraz dané problematiky. Počítá se tedy s tím, že nejde o „objektivní“ referát, nýbrž o osobní výběr, v němž každý klade odlišné akcenty a je zároveň schopen tyto své preference v následné debatě vyargumentovat. Pro každé ze zvolených témat si mezi pedagogy musí vybrat konzultanta. Tři z těchto témat prezentuje na Semináři vědecké práce.

• Mýtus
• Rituál
• Symbol
• Primitivní mentalita
• Posedlost, změněné stavy vědomí
• Tělo
• Čas a prostor
• Moc, autorita, politika
• Násilí
• Náboženství a klasifikace
• Srovnávací religionistika
• Náboženství, individuální a kolektivní paměť
• Zlo
• Náboženský fanatismus a teror
• Tolerance
• Náboženství a jeho vztah k etice
• Rozum a víra
• Podoby ateismu
• Sekularizace

Výzkumně-experimentální projekt

Prezentace projekt navázaného na PVP Výzkumně-experimentální blok, který si student typicky připravuje na Projektovém semináři. Prezentace je následována kritickou diskusí.

Metodologie religionistiky

• Student volí jeden z následujících pěti předmětů: filosofie náboženství, psychologie náboženství, sociologie náboženství, fenomenologie náboženství, antropologie náboženství.
• U filosofie, psychologie a sociologie náboženství spočívají okruhy v jednotlivých klasických postavách (student si při zkoušce volí jednu ze dvou nabízených), přičemž se předpokládá, že kromě obecného přehledu o zvolené postavě bude schopen hlouběji hovořit o jejích dílech dle seznamu předepsané literatury .
• U antropologie náboženství dostává student na výběr dvě otázky ze souboru čtyř postav a pěti témat (rtf).

Primární náboženský okruh

• Student volí jeden následujících okruhů: judaismus, křesťanství, islám, náboženství Germánů, řecké náboženství, římské náboženství, hinduismus, buddhismus, náboženství Syropalestiny a Mezopotámie, egyptské náboženství, náboženství Číny.
• U okruhů, u nichž není uvedena literatura, kontaktujte přímo předpokládaného zkoušejícího.

Sekundární náboženský okruh

• Student volí jeden z okruhů předepsaných k bakalářské zkoušce.

Překlad a interpretace primárního textu

• Cílem zkoušky je prověřit, že student je schopen pracovat s pramennými náboženskými texty v jednom pramenném jazyce.
• Jazyk si student volí tak, aby se vztahoval k alespoň jednomu ze zvolených náboženských okruhů. Výběr jazyka je třeba předem konzultovat s pedagogy ústavu.
• Během zkoušky dostane student v daném jazyce krátký text v rozsahu jednoho odstavce. Zvolený text pak bude mít možnost si připravit, přičemž bude mít k dispozici příslušné slovníky a gramatiky dle vlastní volby. V případě velmi obtížných jazyků (klasická řečtina, klasická latina, sanskrt) bude mít student k danému textu u SZK k dispozici i překlad, jazyky o něco snazší (hebrejština, staroseverština, koránská arabština, novozákonní řečtina, latina novozákonní nebo středověká teologicko-filosofická) musí ovládnout tak, aby mohl text v nich u SZK překládat bez pomoci překladu. Bude-li student mít jiný jazyk než některý z výše uvedených, budeme otázku překladu řešit vždy ad hoc (z části i po dohodě s vyučujícím daného jazyka).
• Text bude vybírán tak, aby se jeho obsah týkal některé z otázek v rámci jednoho z náboženských okruhů, které si student zvolil. Jeho úkolem pak bude text přeložit a vztáhnout jej k širším souvislostem daného tématu. Hlavním předmětem zkoušky nicméně nebudou studentovy interpretační dovednosti jako takové, nýbrž především jeho schopnost zadanému textu porozumět na základě znalosti relevantních náboženských reálií v rozsahu definovaném pro jednotlivé okruhy. V mnoha případech bude text volen tak, aby byl srozumitelný právě jen tomu, kdo má dostatečné vědomosti o tématu, jehož se text týká.