Magisterská zkouška

Státní závěrečná zkouška (SZZK) v navazujícím magisterském studiu se liší podlespecializací.

A) Specializace Historicko-filologická religionistika

Obhajoba diplomové práce
Metodologie religionistiky – teoretické pozice
Primární náboženský okruh
Sekundární náboženský okruh

Součástí zkoušky z náboženských okruhů je též zkouška z překladu a interpretace textu v primárním jazyce.

B) Specializace Symbolické fenomény současnosti

Obecná pravidla (termíny, přihláška)

SZZK probíhá ve třech termínech: v lednu/únoru, květnu/červnu a v září. Přesné rozmezí těchto termínů je vždy specifikováno aktuálním harmonogramem akademického roku.
Přihlášku je třeba podat elektronicky v SIS k datu stanoveném aktuálním harmonogramem akademického roku.
V okamžiku podávání přihlášky je nutné mít splněny všechny studijní povinnosti na oboru religionistika.
Zvolené okruhy a jazyky konzultujte s pedagogy ÚFaR.
Obhajobu diplomové práce není nutné absolvovat společně se zbytkem zkoušky, lze ji skládat i samostatně v pozdějším termínu.
SZZK lze opakovat nejvýše dvakrát, a to nejdříve v nejbližším následujícím řádném termínu.
V rámci každého předmětu dostává student na výběr ze dvou otázek.

Obhajoba bakalářské práce

Při obhajobě nejprve student během 5-10 minut shrne svou práci.
Následně vedoucí a oponent shrnou své posudky (popř. to za ně některý z členů komise učiní v zastoupení, nemohou-li být přítomni).
Student má poté za úkol zareagovat na všechny připomínky, které byly proti jeho práci vzneseny, případně odpovědět na jakékoli dotazy.
Pokud se oba posudky shodují na hodnocení, bývá obhajoba krátká a spíše formální. Větší význam má jen v případech, kdy se vedoucí a oponent ve svém hodnocení rozcházejí.
Bližší informace k samotné bakalářské práci naleznete zde.

Metodologie religionistiky – teoretické pozice

Student si volí 5 z následujících teoretických pozic, které je připraven představit z hlediska praktické využitelnosti jejich teorií na studium konkrétních náboženských fenoménů, včetně vypořádání se s jejich kritikou. U zkoušky poté prezentuje jednu z nich vybranou zkušební komisí. Teze vypracovává student písemně. Pro každou si mezi pedagogy musí vybrat konzultanta, který musí tezi schválit před odevzdáním. Schválené teze by měly ideálně být odevzdány v okamžiku přihlašování ke zkoušce, nejpozději však 5 pracovních dní před jejím konáním (pokud do tohoto termínu odevzdány nebudou, nebude student ke zkoušce připuštěn a propadne mu termín).

Victor Turner
Edmund Leach
Mary Douglas
Strukturalismus
Psychoanalýza
Jungiánská psychologie
Mircea Eliade
Georges Dumézil a jeho následovníci
Sémiotika
Fenomenologie náboženství
Srovnávací religionistika
Funkcionalismus v religionistice
François Gauthier
Analýza diskurzu
Žité náboženství
Teorie sítí aktérů
Ontologický obrat

Metodologie religionistiky – témata

Student si volí 5 z následujících témat, přičemž u každého představí základní možnosti teoretického a interpretačního uchopení z perspektivy hlavních přístupů ke studiu náboženství. Cílem je předvést, že student se orientuje v hlavních dosavadních diskusích k tématu a dokáže z nich poskládat svůj vlastní koherentní obraz dané problematiky. Počítá se tedy s tím, že nejde o „objektivní“ referát, nýbrž o osobní výběr, v němž každý klade odlišné akcenty a je zároveň schopen tyto své preference v následné debatě vyargumentovat. Teze vypracovává student písemně. Pro každou si mezi pedagogy musí vybrat konzultanta, který musí tezi schválit před odevzdáním. Schválené teze by měly ideálně být odevzdány v okamžiku přihlašování ke zkoušce, nejpozději však 5 pracovních dní před jejím konáním (pokud do tohoto termínu odevzdány nebudou, nebude student ke zkoušce připuštěn a propadne mu termín).

Mýtus
Rituál
Symbol
Oběť
Primitivní mentalita
Posedlost, změněné stavy vědomí
Tělo
Čas a prostor
Moc, autorita, politika
Násilí
Sekularizace
Moderní stát a náboženství
Moderní národ a náboženství
Implicitní náboženství
Náboženství a popkultura
Náboženství a ekologie
Terapeutická kultura
Náboženství a ekonomie
Konzumerismus
Náboženská situace pozdní modernity
Náboženství a média

Výzkumně-experimentální projekt

Prezentace projekt navázaného na PVP Výzkumně-experimentální blok, který si student typicky připravuje v rámci předmětu Individuální empirický výzkum. Prezentace je následována kritickou diskusí.

Primární náboženský okruh

Student volí jeden následujících okruhů: judaismus, křesťanství, islám, náboženství Germánů, řecké náboženství, římské náboženství, hinduismus, buddhismus, náboženství Syropalestiny a Mezopotámie, egyptské náboženství, náboženství Číny.
U okruhů, u nichž není uvedena literatura, kontaktujte přímo předpokládaného zkoušejícího.

Sekundární náboženský okruh

Student volí jeden z okruhů předepsaných k bakalářské zkoušce.

Překlad a interpretace primárního textu

Cílem zkoušky je prověřit, že student je schopen pracovat s pramennými náboženskými texty v jednom pramenném jazyce.
Jazyk si student volí tak, aby se vztahoval k alespoň jednomu ze zvolených náboženských okruhů. Výběr jazyka je třeba předem konzultovat s pedagogy ústavu.
Během zkoušky dostane student v daném jazyce krátký text v rozsahu jednoho odstavce. Zvolený text pak bude mít možnost si připravit, přičemž bude mít k dispozici příslušné slovníky a gramatiky dle vlastní volby. V případě velmi obtížných jazyků (klasická řečtina, klasická latina, sanskrt) bude mít student k danému textu u SZK k dispozici i překlad, jazyky o něco snazší (hebrejština, staroseverština, koránská arabština, novozákonní řečtina, latina novozákonní nebo středověká teologicko-filosofická) musí ovládnout tak, aby mohl text v nich u SZK překládat bez pomoci překladu. Bude-li student mít jiný jazyk než některý z výše uvedených, budeme otázku překladu řešit vždy ad hoc (z části i po dohodě s vyučujícím daného jazyka).
Text bude vybírán tak, aby se jeho obsah týkal některé z otázek v rámci jednoho z náboženských okruhů, které si student zvolil. Jeho úkolem pak bude text přeložit a vztáhnout jej k širším souvislostem daného tématu. Hlavním předmětem zkoušky nicméně nebudou studentovy interpretační dovednosti jako takové, nýbrž především jeho schopnost zadanému textu porozumět na základě znalosti relevantních náboženských reálií v rozsahu definovaném pro jednotlivé okruhy. V mnoha případech bude text volen tak, aby byl srozumitelný právě jen tomu, kdo má dostatečné vědomosti o tématu, jehož se text týká.